Aféra Sudocrem

Sudocrem

Sudocrem

Českým mateřským internetem proběhla aféra Sudocrem. Děkuji vám, co se na mě s důvěrou obracíte, abych vám ujasnila, zda je Sudocrem opravdu karcinogen v kelímku. Cítím se potěšena, proto odpovím všem najednou: Hm, abych pravdu řekla, tak nevím, v kelímku tedy určitě je, ale zda je opravdu takový zabiják…

Mateřské diskuze, peklo všech pekel!

Pokud máte mateřský internet vypnutý, objasním vám celou aféru: Paní Petra Ježková (abychom zachovali nějakou konzistenci tohoto blogu, budeme jí říkat Frau Petra) na svém blogu uveřejnila článek s názvem: SUDOCREM – MAST NA OPRUZENE ZADECKY – ROPNÝ KOKTEJL V KELÍMKU. Tento článek se mezi matkami hojně rozšířil. Pokud nevíte, co je to Sudocrem – jedná se o mast na opruzený zadek. Frau Petra měla se svým článkem takový úspěch, že se k němu vyjádřil i výrobce Sudocremu.

Varování – pokud jste chemici, článek rozklikněte jen na vlastní nebezpečí!

Přiznám se – neznám, nevím, neumím, i když mám ten titul…

Já opravdu neznám všechny složky kosmetiky, abych vám prozradila, jak moc vám nebo vašemu dítěti uškodí. Naštěstí existují i jiné zdroje než Hausfrau a Frau Petra. Můžeme se tudíž společně pokusit dohledat nějaké informace.

Pozor, je v tom chémie!

Frau Petra opsala složení Sudocremu (nebo ho někde zkopčila, dneska je to raz dva, hehehe) a červeně označila to, co se jí nelíbí – tyto složky pak nazvala hrůzostrašným označením: Chemická složka. Hroznou chemii dala do kontrastu s kosmetikou, kterou ona vyrábí nebo propaguje (trochu to zavání marketingem, ale budiž…).

Vsuvka: Já vím, že to čtete i vy, co učíte na Křemencárně, a vy, co máte diplom z VŠCHT. Prosím, přestaňte bušit hlavou do klávesnice – zničíte si ji. Buď přestaňte číst, nebo si dejte panáka, nebo bušte do něčeho nerozbitného. Nebo běžte na balkón a křičte: Voda je taky chemická sloučenina. A znovu: Kyslík je chemie! A ještě: V kokosovém oleji jsou velké ošklivé molekuly! Bude vám pak líp!

Co je to chemická složka?

Frau Petra si nadefinovala chemickou složku tak, že se jedná pro ni o nehezkou součást kosmetiky. Chápe prostě chemii jako to nehezké. Snažme se to všichni respektovat, když tu pitváme její článek. A co, že je podle Frau Petry to nehezké?

Co je fuj?

Parafínový olej/vosk. A to proto, že je z ropy. Ropa jsou milióny let mrtvé kytičky, což pro někoho může být samozřejmě argument, proč tuto kosmetiku nepoužívat. Kosmetika má zpříjemňovat život, ne ho znechucovat představou, že na sebe člověk patlá milióny let chcíplé kytky. Možná si Frau Petra ropu představuje jako benzín, protože pojem „frakční destilace“ je pro ni velmi abstraktní (jako pro mě taky, nikdy jsem v žádném závodě na zpracování ropy nebyla – kdo ano?).

Frau Petra také uvádí, že parafíny jsou na dně nádrže. Zní to, jakože se destiluje, destiluje a na konci směny se pozve Tonda, aby seškrabal ten vodpad, co zbyl dole na dně, to nejhnusnější z celý tý hnusný mazlavý hmoty. Někomu může vadit i politika těžařských společností.

Mně fakt, že je krém z ropy z hlediska složení nevadí. Vím, že ropa je surovina, ze které se dají získat různé molekuly – velké, malé, střední, ty se od sebe oddělí, přemění, přetvoří a výsledný produkt už nevypadá jako ropa, ale třeba jako křeslo nebo světlo od auta. Nebo součást krému. To, že jsou parafíny dole, nesouvisí s tím, že jsou to fakt odpadní věci, co už nikdo, ale vůbec nikdo nechtěl, tak se to přimíchalo miminům do krému, ale s tím, že mají nižší bod varu než ostatní složky.

Nevím, nevím, nevím…

Frau Petra píše, že parafíny na kůži vytvoří neprodyšný film. Trochu jsem si představila ruku pokapanou centimetrovou vrstvou vosku ze svíčky. Abych pravdu řekla, nedokážu říct, zda je parafínová vrstva pro vzduch propustnější než alternativní vrstva z nějakého přírodního oleje. Frau Petra žádný odkaz na studii k tomuto argumentu taktéž neuvádí. Tvrdí, že parafíny mohou způsobit alergie a různé reakce. No, asi mohou. V jaké míře už ale také není uvedeno, což je chyba, protože někomu způsobují alergie třeba ořechy, a někomu zase trávy, a taky hned nevyšilujeme, že nás přírodní kosmetika zabíjí. Databáze https://www.ewg.org/skindeep/ingredient/704453/PARAFFIN/ nicméně u parafínů uvádí nízké riziko.

Rozpouštědlo – fuj

Dále se Frau Petře nelíbí propylenglykol. Je to rozpouštědlo, asi aby to tak nějak líp drželo při sobě a pěkně se to mazalo. Těžko říct, kolik ho tam je. Zajímavá věc, ke které jsem se proklikala přes wikipedii je, že když krmili potkany 104 týdnů stravou obohacenou o propylen glykol, tak to s nimi nic neudělalo (zbytečná informace, co? – http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0015626472801937 – za třicet pět doláčů si můžete tuhle studii přečíst). Dle databáze https://www.ewg.org/skindeep/ingredient/705315/PROPYLENE_GLYCOL/ znamená pouze nízké riziko.

A poté konzervant BHA (butylated hydroxyanisole) – https://www.ewg.org/skindeep/ingredient/700740/BHA/ – zde v databázi je označován rizikem středním. Teva pochopitelně Frau Petře napsala, že v Sudocremu je BHA málo. No tak ještě aby tam toho bylo hodně, že jo? Do komentářů můžete napsat, jak je to ve skutečnosti, protože mně se k tomu nepodařilo najít dostatek zdrojů (jako jasně, o tom, že je to fujhnůj, kupte-si-radši-naše-oleje-bio-eko-přirodní-kosmetika-není-byznys.com – tak takových stránek jsem našla hodně).

Nemám ráda Tevu

Teva (výrobce Sudocremu) není moje oblíbená firma, protože se účastní marketingu „Vzorky místo dítěte“ kdy si žena z porodního sálu místo (zdravého) dítěte odváží na pokoj reklamní vzorky. Na výběr nemá. Někoho dokonce přesvědčí ještě na porodním sále vyplnit k vzorkům osobní údaje a předat sestrám (jasně, nikdo vás nenutí, mýho dědu taky nikdo nenutil, aby se zavázal k pravidelnému odběru žiletek, ponožek, mincí a přehlášení elektřiny, že…).

Myslím to úplně vážně

Možná to vypadá, že si z Frau Petry utahuji. Není tomu tak. Naopak si myslím, že každý má právo zajímat se o složení jídla i kosmetiky. Ze středoškolské chemie si já pamatuji kreslení šipek, není tedy divu, že se v téhle zemi propaguje třeba ocet jako čistidlo „bez chemie“ a (téměř) nikomu to nepřipadá divné, a že Frau Petra si tedy definuje chemickou složku jako to ošklivé.

A já s ní souhlasím

S Frau Petra ostatně souhlasím, že způsob, a to asi jediný, jak se potenciálně nebezpečným látkám vyhnout, je minimalizovat použití kosmetických přípravků. Tím ovšem nemyslím jen Sudocrem, ale i přírodní kosmetiku. Nebo máte někde důkaz, že kdybyste králíčky měsíc krmili levandulovým výtažkem, že z toho nebudou mít rakovinu žaludku (Hausmann by takovou dietu jistě odskákal…). V případě Sudocremu tedy aplikovat jen v případě obtíží.

Můj svatý názor

Když není zbytí, je dle mého názoru lepší risknout, že při schvalovacím procesu a papírování farmaceutické firmě prošla nějaká trochu podezřelá ingredience než nechat dítě s do krve rozedřenou kůží trpět. A pokud člověk ví, že Sudocrem zabírá…

Zdravější a vhodnější alternativy k Sudocremu

Rozpouštědlům je zřejmě možné se vyhnout použitím přípravku bez nich – pochopitelně se tím ztíží aplikace, nicméně na trhu je velké množství dětských zásypů. Obsahují však zase protihrudkující látky. Dají se nalézt pochopitelně i čistě přírodní naškrabané šutry – zeolity a tak – o těch ale také víme kulové – kolik dní by je myšky asi mohly žrát, aby je neohrozila rakovina střev?

Konzervantům se dá vyhnout použitím kosmetiky bez nich. Je ale třeba dbát na dodržení často krátké doby použitelnosti a nekontaminovat si přípravek během aplikace. Konzervanty se do kosmetiky nepřidávají proto, aby vám narostl u prdelky nádor jako kokosový ořech. Jsou v ní, aby se nekazila. Zkaženou kosmetikou plnou plísní a breberek si člověk opravdu nepomůže (a to platí i pro kosmetiku vyrobenou doma, kde nejsou sterilní podmínky). Pokud někdo tvrdí, že přírodní látky nemohou mít vedlejší účinky, tak lže. Příroda je plná přírodních drog a jedů, a není-li u něčeho prokázána karcinogenita, může to též znamenat, že dosud nebyla zkoumána.

Dlouhodobému účinku nějaké látky se dá vyhnout tak, že člověk kosmetiku střídá. Pochopitelně pak má ale zase větší šanci, že se s nějakou nepěknou chemikálií potká…

Takže co doporučíš, chytrá (vepřová) hlavo?

Nicméně jediná alternativa, za kterou bych se postavila, jak už bylo psáno výše, je užívání kosmetiky minimalizovat, a v případě opruzenin je konkrétně řešení prevence zapařování pokožky. I když, samozřejmě, ne každý nechá běhat děti v únoru nahaté (naše děti se neptají…) a bezplenkovou metodu také ovládne jen někdo (já ne, moji milí)…

Protože prostě o těch ingrediencích víme ho… vno

Ono vygooglit si, že nějaká látka je karcinogen a napsat o tom bombastický článek je poměrně jednoduché. Seriózně posoudit míru rizika při použití té které látky není žádná sranda, a to, že dvě maminy napíšou do diskuze na Facebook, která přírodní kosmetika vyhovuje jim, není opravdu vypovídající klinická studie… Bohužel.

A tak je často lepší vyrazit ven a děti unavit, nebo si jít lehnout, a vyspat se, než pročítat studie o tom, po čem kolik myšek chcíplo. Třeba se tím sníží nutnost užívat tu zlou chémii.

Z tohoto článku jste se vlastně dozvěděli, že toho moc nevím. Ale ptali jste se, a bylo vás víc… A co vy? Vy víte víc? 

 

 

Na závěr uvádím pár zajímavých odkazů, které by se vám při studiu této masti (a i jiné kosmetiky) mohly hodit (samozřejmě kromě Googlu a vašeho mozku):

MSDS (Material Safety Data Sheet neboli bezpečnostní list Sudocremu): http://www.lewis-plast.co.uk/msds/5292%20&%205292A%20-%20Materials%20Safety%20Data%20Sheet.pdf – informace o tom, že kelímek hoří a krém je bílý. Když si ho namažete do oka (nebo vaše děti), máte si oči vypláchnout. Krém je stabilní po 3 roky od výroby.

Vedlejší účinky Sudocremu můžete reportovat přímo výrobci: https://www.tevauk.com/Reporting-side-effects

https://sudocrem.co.uk/home: oficiální stránka Sudocremu – jedná se pochopitelně o marketing výrobce.

K tomu, jak jsou které látky v kosmetice vhodné/nevhodné jsem v češtině našla tyto stránky: https://www.slozeni-kosmetiky.cz , které jsou moc pěkně přehledné, bohužel ale nejsou ozdrojované.

Ozdrojovaná databáze kosmetických složek v angličtině: https://www.ewg.org

Bezpečnostní listy chemikálií:. https://www.msds.com/

You may also like...

3 Responses

  1. Jindra says:

    Tak tahle maminkovská diskuze mi (naštěstí) unikla. Vůbec se v poslední době snažím těmhle diskuzím vyhýbat, protože pak mám pocit, že jsem nejhorší matka pod sluncem. 🙂 Sudocrem jsem používala na obě moje děti a jediné, co mi na něm vadí, je to, že jde blbě vyprat. Jednou, když bylo doma “podezřelé ticho”, jsem přistihla roční dceru, jak s ním zamazala komplet sebe i půlku obýváku. Takže vlastně díky Sudocremu máme i vtipné fotky do rodinného alba. Nevím, kde ostatní matky berou čas na neustálé řešení ničeho na internetových diskuzích. Nic se tam stejně nevyřeší a akorát se tam mezi sebou div nepoperou..

  2. LuckaDC says:

    Sudocrem neresim, ale zajima me ten kokosovej olej… To slysim prvne.
    Muzu se zeptat, co za osklive molekuly to ma byt? Lauric acid?

  3. Hausfrau says:

    Narážela jsem pouze na fakt, že i kokosový olej je složený z velkých molekul, což je to, co někteří lidé považují za zlou chemii. Studie jako https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/12571684 jsem nečetla.

Leave a Reply

Your email address will not be published.