Bububu, jsem chemie – a jdu Ti zabít dítě!

Když jsem se stala matkou, dozvěděla jsem se z marketingových sdělení různých produktů, že chemie může dítě poškodit nebo dokonce zabít! Alergie, ekzémy, poruchy chování, drogová závislost, hloupé řeči, hormonální nerovnováha i drzé kecy – vše má jednoho společného jmenovatele: CHEMIE!

Je v tom CHEMIE!

Ne, problém není v používání a nadužívání stále účinnějších látek, které však mohou mít více vedlejších a nežádoucích účinků, ani neuvážená spotřeba; problém je CHEMIE.

CHEMIE zabíjí!

Dlouho jsem reklamnímu tlaku odolávala, ale marketing strachu je hrozně účinný a ta masáž je prostě všude; ať už hledáte prací prášek, přesnídávku nebo třeba jenom jablka – jak Google zjistí, že máte děti, už vám to mastí: BEZ CHEMIE, BEZ CHEMIE, BEZ CHEMIE. Skoro se divím, že VŠCHT (což je mimochodem další produkt, kterou mi Google nutí) nenabízí studium BEZ CHEMIE.

Chemie je všude!

Začala jsem mít z CHEMIE hrůzu. Jenomže ona je holka všude! Na Lipánku psali BEZ CHEMIE. Kecali. Jsou tam. Jsou tam obrovské molekuly uhlíku, který je napojený na kyslík a vodík, a je jich tam děsně moc. Milióny nebo tak! O octu říkali, že s ním mám mýt záchod, že je BEZ CHEMIE! Ale je tam! CHEMIE! A ne ledajaká! V podobě kyseliny! Bože můj, použitím octa jsem způsobila kyselé deště, ničení planety, a ještě jsem ohrozila své dítě. Mohlo se poleptat, když jsem ho pak na umytý hajzlík posadila! Měla jsem štěstí v neštěstí!

Jsem chemie a jdu po vás!

Ale pak jsem zjistila ještě horší věci. Je všude. Jde po mně. Napustila jsem miminku vanu a byla tam! Měla podobu dvou vodíků napíchnutých na kyslík. Snažila se mi moje dítě celé oslintat. A co hůř! Byl z ní cítit chlór! Bojový plyn! Vysušila jsem dítě a byla tam zas! Byla schovaná v ručníku. Byla v miminkovském oblečení!

Chemie jde po nás!

Je všude a jde po mně! V toaletním papíru, v jídle, a dokonce ve vzduchu. Skoro osmdesát procent vzduchu je dusík! DUSÍK! Od slova dusit! Nacpala se mrcha všude a brzy nás dostane! Nemáme šanci! Vy také ne!