Další záliby dvouletého dítěte

Dvouleté dítě již začíná mít bohulibé záliby, jako například kreslení. Nechápe bohužel, že existují určité limity této zábavy, např. že se kreslí na papír. A když konečně pochopí, že rodiče chtějí, aby se kreslilo výhradně na papír, je to pro něj jen motivací k tomu, aby tyto limity překračovalo.

Proto se také Hausmann neudržel a naučil naše malé dítě celkem dlouhou větu „Cos to nakreslil, ty vole?!“. Možná se vám zdá, že tento způsob komunikace není v této situaci adekvátní. Ano, také znám mnohem horší slova, a poté, co jsem viděla nové abstraktní dílo nakreslené červenou pastelkou přes celou jednu stěnu v obýváku, jsem je měla na jazyku, přeci jen je třeba se před dítkem trochu mírnit. No a také vím, že se jedná o omyvatelné pastelky (což nic nemění na faktu, že se kreslí NA PAPÍR!!! Pastelky se neomyjí samy).

Co se dítě naučilo tuto novou větu, již jen čekalo na chvíli, kdy ji použít. Naskytla se mu relativně brzy. Již druhý den, když jsem si dávala oběd (krátce po čtvrté odpoledne, poté, co jsem za sebou měla perný pracovní den a dlouhou procházku z jeslí, to vše s těhotenským břichem a tlačícím se miminkem na můj močový měchýř) a libovala jsem si, jak mám hodné dítě, že zatímco já obědvám u dětského ministolečku, syn se ke mně tulí a zahřívá mi záda, jsem náhle zaslechla:

„Nakreslil, ty vole!“ „COŽE???“, otočila jsem se – na stěně bylo nové abstraktní dílo opět červenou pastelkou. „Cos to nakreslil, ty vole?!“ odvětilo dítko na vysvětlenou. Ano, během tulení k mým zádům volnou rukou tvořil. Vzpomněla jsem si na moudro, že když jsou děti hodné, je třeba zpozornět.

A těm, kteří mají čas ještě něco zachránit (např. našemu synovi) bych ráda vzkázala – nezlobte svoje rodiče – vrátí se vám to na dětech!

You may also like...