Dětská burza oblečení – hele, já dneska nebudu nic kupovat

„Máš IKEA tašku?“ zeptala se mě ségra cestou na dětskou burzu. Jako na co sakra IKEA tašku? Neměla jsem v plánu nic kupovat, a to jsem jí taky řekla. Nějaká dětská burza, pchá!

Když neumíš nakupovat, koupíš spoustu kravin!

„No já jdu z burzy vždycky s plnou IKEA taškou!“ dostala mě ségra. No jo, neumí nakupovat, známá věc. Vleze mezi dětský hadry, všechno jí připadá roztomilý, tak to vezme, pro jistotu náhradní holiny, pak vezme i pro mě… Bere prostě zbytečnosti, jasná věc, proto vždycky potřebovala IKEA tašku. Tentokrát měla jít se mnou, tak jsem jí chtěla ukázat, jak se nakupuje.

Burza byla taková záminka…

Přijeli jsme k ní na návštěvu oficiálně kvůli dětské burze, Hausmannovi jsem nakecala, že k ní jedem proto, abychom se cestou od ní mohli stavit u letiště očumovat letadla, děti jsem nalákala na autový koberec, kterým teta disponuje, ale ve skutečnosti šlo úplně o něco jiného; nechat Hausmannovi a strejdovi na krku děti a vydat se na dětskou burzu odpočívat. Jo a taky se pěkně u cizích nažrat, že jo, koho by to bavilo furt vařit!

Fronta…

Na burze byla fronta už u vstupu, takže to vypadalo na boží akci… Nějaká ženská si tam kupovala dvě IKEA tašky věcí, no nechápala jsem. Když nás konečně vpustili dovnitř, byla jsem připravena najít lavičku na sezení a dát si dvacet, než si ségra nakoupí ty tričínka s prasetem a mikinky se šmoulinkou. Spánek je jeden z koníčků, kterých se trojnásobné matky musejí vzdát, tak by se mi to bývalo hodilo…

Tak pár holin se hodí… a druhý pár taky… no a třetí, čtvrtý…

No ale vydala jsem se s ní mezi boty, jako abych jí podpořila v rychlosti. Hm, hm, hele, měli tam holiny za třicet. Některé za dvacet pět! „Jakou máte velikost?“ ptala se ségra. „No přeci všechny!“ sdělila jsem jí, a do (od pořadatelů vypůjčené) IKEA tašky jsem narvala čtvery holiny. Nemůžu přeci vědět, co má které dítě za velikost, ne? Furt se to mění mezi dvaceti a pětatřiceti můžou mít během příštího roku všechno. Nebudu furt lítat po obchodech, když někoho začnou holiny uprostřed nejsychravějšího listopadu tlačit, ne?

Holiny s očima, holiny s autama...

Holiny s očima, holiny s autama…

Krátké holinovysvětlení

Navíc holiny potřebujeme do školky, na chatu, no já to nebudu furt tahat a vysvětlovat Hausmannovi, proč převážíme tam a zpátky furt tolik holin. Lepší je mít holiny rovnoměrně rozmístěny na všech místech našeho pravidelného výskytu. Já vím, že existují matky, co třeba svým dětem holiny nekoupí, už se mě jedna maminka tříletého hošíka svěřila, že možná v budoucnu (rozuměj v řádu deseti let) bude muset nějaké vybavení do deště pořídit, ale já jsem měkká. Nemám to ráda, když provozují barefoot v listopadových přeháňkách, a děsně nerada suším tenisky – noviny čteme jen online a letáky z Lidlu jsou tak lesklé, že ani pořádně nesají.

Nenechala mě ani pořádně nakupovat…

Holin tam na burze měli víc, ale ségra se za mě styděla a jedny chtěla taky pro sebe. No vydali jsem se k dětským hračkám a knížkám. Brouk Pytlík za dvacku byl můj, nemyslete si, jinak nic moc výběr, ségra mi všechno vyžrala. U chrastítek a plyšáků jsem se držela, za ně bych jistojistě byla vyloučena z přepravy domů (obávám se, že i s dětmi a těmi plyšáky).

A pak hadry

No a pak se tam válely tuny a tuny dětských hadrů. Hohoho. No Spiderman pro jednoho, a pak aby druhý nežárlil, mikinka, tričko, ještě máme třetího, nepromokavé kalhoty, no hele, tuhle bundu jsme nestihli koupit v Lidlu, blíží se zima, tak ještě prohrábnout rukavice, čepice… Hm, hm, no hodilo by se. Hele, a pytel spárovaných ponožek za deset by mohl vyřešit můj akutní problém, kterým je deset kilo lichých fusek, co se doma válí…

A stupátko, dej ho sem!

Ještě před východem – a to už se ani nevešlo do té vypůjčené IKEA tašky – jsem objevila stupátko ke kočárku. Bylo úplně nové, no za tři sta pade neber to! Původní cena patnáct set… Paní u placení nám vysvětlila, že bylo pro Sylvu, ale Sylva radši tahá ten hadr. Díky Sylvo! Moje záda děkují, protože nosit děti je fajn, ale nebolí to tak do čtyř kilo, že?

A odnesly, odnesly?

Jestli se ptáte, zda jsme všechno odnesly domů, když jsme musely vrátit IKEA tašku pořadateli (sloužila pouze jako nákupní košík), uvědomte si, že máme během čtyř let dohromady pět dětí. My umíme tahat velké náklady. Kein Problem, mohly jsme přibalit ještě sedm párů holínek, ale vypadalo by to, že je někde přeprodáváme. Ségra chce jít i na jaře, tak aby jí nebyla účast zapovězena.

Hausmann byl rád… že mohl zůstat doma…

Hausmann se samozřejmě z nákupu patřičně radoval, pak se zeptal, kdy bude oběd, a pak se ještě zeptal, kde je naše nejmladší dítě. Ne, neměly jsme ho s sebou. Ale neztratilo se, nebojte, jen v tom chumlu tak nějak zapadlo, hlídalo se samo a bylo úplně v pohodě.

No pěkný den. Oběd jsme také dostali, děti si pohrály, a i letadla jsme nakonec viděli, však o tom také napíšeme článek.

A teď mi jenom poraďte, jak to udělat s tím pytlem spárovaných ponožek. Co když se mi během praní rozutečou?!

This entry was posted in Dětské hračky a potřeby, Nákupy a prodej, Ze života and tagged , , , , . Bookmark the permalink.

2 Responses to Dětská burza oblečení – hele, já dneska nebudu nic kupovat

  1. Miniškolka says:

    :-)) pobavilo. Kde byla ta burza jestli se mohu zeptat?

Comments are closed.