Dovolená s dětmi – jak jsme byli na chatě

Abychom přes léto netrčeli v Praze, s babičkou, tetou a sestřenicí jsme – k Hausmannově velké radosti – strávili týden na chatě. Než Hausmann odjel do Prahy tvrdě dřít a vydělávat, prošel se s chlapci loužemi. Bohužel, hned tento první den jsem zjistila, že do jedněch holínek teče, neboť mladšího syna mi předal s úplně mokrými ponožkami. Zkoumala jsem s tetou, kudy do nich může téct, vypadaly bytelně, díra nikde nebyla, testem v sudu prošly, prostě záhada. Po důkladném průzkumu se Hausmann přiznal, že do holin teče horem, neboť louže byly malé a oni v holínkách zavítali do rybníku. Po pás – jak se ukázalo po svlečení nepromokavých kalhot…

Dětem se na chatě moc líbilo. Nejprve se babičce vrhly na jahody.

Babička měla na zahradě i lesní jahody

Babička měla na zahradě i lesní jahody

Babička byla šťastná, že vnoučkům její výpěstky chutnají. Ještě netušila, co ji čeká. Děti spásly jahody kompletně všechny, nejprve červené, poté bílé a nakonec zelené. Když už nebyly na zahradě žádné jahody, vydala se dítka na rybíz. Během dvou dnů nezbyla ani kulička v té době ještě nezralého rybízu. Po rybízu byl na řadě angrešt. Pochopitelně též nezralý. Následovaly listy od jahod. Ty jim moc nejely, proto děti ochutnaly vše, co na zahradě rostlo.

I růže jsou jedlé...

I růže jsou jedlé…

Celkově vyhráli naši chlapci nad slimáky na celé čáře, přestože jsme je jinak řádně krmili (nákup z iTesca za šest litrů ale zřejmě nepokryl všechny fyziologické potřeby malých chlapečků).

Mladší z chlapců zahradu opravdu ocenil – konečně mohl řádně projevit svou nevybitou aktivitu. Prorazil plot k sousedům,

Plaňky k sousedům byly jen chabě přidělány...

Plaňky k sousedům byly jen chabě přidělány…

vylomil okno do sklepa,

Provizorně zakryté okno do sklepa

Provizorně zakryté okno do sklepa

po schůdkách do sklepa poslal dědečkův vozík na dřevo, aby nám pak mohl třikrát denně chodit ukazovat, kam vozíček udělal BÁC.

BÁÁÁÁC až do sklepa

BÁÁÁÁC až do sklepa

Dědečkovi také rozebral špalek na štípání dřeva. Vyzkoušel si různé nářadí, tahat za sebou opravdickou lopatu v paneláku nemůže.

Starší těšil své okolí zpěvem pozměněných lidových písní, a když objevil na záchodě SAVO, řádně s ním místnost vystříkal, aby babičce ušetřil práci s úklidem.

Mladší sestřenici se její inspirativní bratranci moc líbili, proto nechápu, že teta nechtěla mít mladšího ani chvilku na starosti a staršího chtěla přetáhnout za jeho hlasité písně hráběmi (sama též za mlada vymýšlela podobné písně!).

Celkově jsme si celý týden moc užili. Akorát můj návrh, že si vše příští rok zopakujeme, byl ostatními účastníky taktně zamluven. Nicméně doufám, že s námi počítají. Chlapci už se těší. A sestřenka se musí učit.

You may also like...

Leave a Reply

Your email address will not be published.