Gender v praxi – rovnost mužů a žen

Vždycky jsem si myslela, že ženy a muži jsou si v našem státě rovni. Jasně, během studia jsem se setkala se situacemi, kdy měl Hausmann u zkoušek výhody vyplývající z jeho pohlaví; třeba když se stal oblíbencem jednoho homosexuálně orientovaného vyučujícího. To jsem mu ale nijak nezáviděla.

S přibývajícím počtem malých osobností v naší domácnosti už situaci nevidím tak jednoznačně.

Přesto, že v porodnici odmítli do dokumentace napsat moje povolání, a vyplnili tam “rodičovská dovolená”, snažím se zůstat v kontaktu se světem pracujícího lidu. Je to poměrně náročné, to se musí nechat. I moji nadřízení se vždy snaží být účastní a rádi se se mnou o dětech baví.

Chudák manža!

Nejčastějšími tématy jsou: Od kdy berou děti do jeslí, jak dlouho beze mě děti vydrží a samozřejmě to nejdůležitější: „Co na to chudák manžel, když musí hlídat?!“ Protože to je zásadní kontext pracující ženy: Aby chudák manžel netrpěl. Za mou poslední účast na veletrhu dostal můj ubohý manžel od mého šéfa dokonce domácí slivovici.

Takže se ptám: Kde jsou moje litry slivovice za služební cestu do Ruska? Kde jsou moje flašky za Hausmannovy vánoční večírky (BTW – poslední vánoční večírek proběhl v únoru). Kde je můj alkohol za firemní teambuilding do nočních hodin? Jestli existuje jen nějaká rovnost, Hausmann musí mít kancelář plnou mýho chlastu!

Rovnost musí být

I když Hausmann si tu rovnost taky vykládá po svém. Občas chodím do práce odpoledne a Hausmann má potom své potomky sám na starosti až do večera. Každé Hausmannovo hlídání se musí vykompenzovat mým hlídáním – aby to bylo fifty-fifty. Takže když já si jdu odpočinout do práce, Hausmann si zase může jít odpočinout do hospody.

Takže pokud máte nějaký vliv na zavedení GENDER KVÓT, věnujte, prosím, pozornost všem detailům; Byla bych moc ráda, kdyby se ke mně dostal ten hektolitr čistého lihu, co mi Hausmannovi nadřízení dluží.

This entry was posted in Práce vs. mateřství, Všechno dohromady, Ze života, Ze života s manželem and tagged , , , , , , . Bookmark the permalink.