Jaké to je, mít tři děti – půlroční shrnutí

Tři děti

Tři děti

Často se mě ptáte, jaké to je, mít tři děti. Je to samozřejmě krásné, to nejkrásnější v našem životě. Pro otce to znamená, že se může cítit jako plodný samec-kanec. A to se v pračlověčím mužském světě počítá, to tedy jo.

Něco jako půlmaraton… bez tréninku…

A pro matku? Když mi bylo dvacet (tedy zamlada), rozhodla jsem se bez tréninku ještě s Frau Zitou běžet půlmaraton (aby bylo jasno, byla jsem 6 týdnů po lehčí operaci a lékaři stanovili jasný termín – 6 týdnů nesportovat). Rozhodnutí mít tři děti mi rozhodnutí běžet z fleku 20 kiláků značně připomíná. Akorát, jak trefně poznamenala Frau Zita, ten běh byl kratší.

Má to asi důvod…

Existují patrně důvody, proč lidé na půlmaraton trénují. Existují pravděpodobně i důvody, proč je porodnost v Česku v průměru zhruba o jeden a půl dítěte míň, než ta naše. Zdá se, že tu bombastickou péči o těhotné a maminky a miminka zvládne česká žena v průměru jednou a podruhé to v půlce vzdá.

Třetí porod a přežila – rarita

Aby ne. Při třetím porodu jsem se v porodnici dozvěděla, že moje děloha už je tedy opravdu unavená (chudák holka použitá, už toho zažila hodně, odnosila tři potomky a po mé smrti bude uložena do lihu jako velká rarita) a na prohlídce po šestinedělí jsem dostala od své gynekoložky obsáhlou přednášku, že otěhotnět mohu i při kojení (zřejmě dělením – ostatně jako minule, vzhledem k permanentní přítomnosti bystrých hochů v naší domácnosti).

Jó, tak to jsi samec!

Mít tři děti je v Česku vybočení z řady. Muže za to muži obdivují (samec-kanec, v dnešní době přehřátých líných spermísků nevídané), cizí ženy všech věkových kategorií ho obskakují (holt kvalitní materiál se musí hýčkat, pudy jsou pudy), báby v tramvaji ho pouští sednout, učitelky ve školce mu odpouští, když přivede dítě v pyžamu, pokladní v Albertu na něj významně mrkají, v CV má v kolonce “Zájmy” uvedeno “DĚTI” a personalistky se mohou přetrhnout o toho citlivého naslouchajícího pracovníka se smyslem pro zodpovědnost, zatímco žena slyší, jak si lidé za jejími zády šeptají: “Ježiš, vona má tři!”

Tři kluci? Velmi zábavné!!!

Jen málokdo mi k třetímu potomkovi gratuloval, aniž by se u toho upřímně nezasmál. Mít tři děti je zřejmě humorné. Mít tři chlapečky rovná se velké zábavné show. Abych tedy někomu nekřivdila, někteří lidé se nesmáli a upřímně mě litovali. Tvářili se velmi účastně, ať si z toho nic nedělám, někomu vykradou byt, někoho vyhodí od zkoušky, někdo povine třetího hošíka…

Ve skutečnosti je dost rozdíl, jestli byt vykradou nebo jestli všechny věci rozflákají děti miminkovskou hrazdičkou z měkkých a netoxických materiálů. Při krádeži máte alespoň naději, že pojišťovna zacvaká nějakou škodu. Při útoku hrazdičkou si střepy sbírá člověk sám (během toho kojí) a rozhodně nemůže počítat s tím, že by nějaký zloděj přišel ukrást pár plyšáků a tunu plastového odpadu formovaného do tvaru hraček. Už moje máma říkávala: “Sem kdyby přišel zloděj, otočí se s tím, že tam už úřadoval kolega.” A to jsme byly dvě vzorné holčičky!

Zalehnout, to je ten trik!

Tři děti znamená, že pokud chce člověk zpacifikovat všechny naráz, musí minimálně jedno zasednout, lépe zalehnout (všechny ty moderní výchovné metody marketingově cílí na matky jedináčků, pokud jste očekávali, že by mohla pomoci nějaká kniha). Na mé souboje v šatně ve školce se chodí dívat česká reprezentace v judu, dělají si pečlivé poznámky, takže očekávejte vzestup Čechů v tomto sportu.

Zase si to rozumí mezi sebou!

Tři děti si spolu pěkně rozumí. Pokud má miminko jen rodiče, může řvát: “Rozbij tu vázu a kytky mi dej k svačině!” od rána do večera, rodiče ho stejně nepochopí. Sourozenci ano, hned napoprvé. Rodiče furt opruzují s mrkví a miminko chce hroznové víno; jedině sourozenci pochopí.

Nespí se – kdy taky?

Aby ale stihl člověk vychutnávat lásku tří dětí, musí oželet tu zbytečnou noční činnost zvanou osmihodinový spánek. 4 hodiny spánku denně (resp. obden) stačí (ne v kuse).

Jak je to tedy náročné?

Jak náročné je mít tři děti? Asi jako ten půlmaraton. Kdo je zvyklý běhat sto kiláků denně, toho dvacetikilometrový výběh neporazí. Kdo sotva doběhne autobus, ten po deseti kilácích padá na hubu. Ale pozor! Pokud jste zvyklí si bebínko z běhu foukat půl roku, tak to zapomeňte. Jó a zvyk běhat jen ve špičkových teniskách za slunečného počasí se taky nenosí! Tenisky děti schovají a slunce začmárají černou pastelkou, protože NECHCI SLUNÍČKO!

Společnost poradí!

Nicméně mohu Vás ujistit, že společnost Vás nenechá jako matku tří dětí na holičkách. Pokud budete mít nějaký problém (i pokud ho mít nebudete), věřte, že Vaše okolí bude přesně vědět, co by na Vašem místě dělali, co je pro Vás a Vaše děti nejlepší, a rádi se s Vámi o své názory podělí (teď nemluvím o čase mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní, to budete na vše skutečně sama, případně odkázána na mateřské internety).

Takže pokud váháte, zda mít tři děti – s chutí do toho a půl je hotovo! Nerada bych v tom zůstala sama a taky bych se chtěla konečně někomu zasmát!

You may also like...

3 Responses

  1. Vendy says:

    Jojo, před dvěma měsíci se mi narodilo třetí a dost se v tom poznávám. A manžel běží v sobotu ten půlmaraton skutečně a bez tréninku, protože s třemi prostě není možné trénovat :-)))

  2. Hausfrau says:

    Tak to musí vyhrát!

  3. Zuzana says:

    Tak mam tri deti a rechtam se. Super blog!

Leave a Reply

Your email address will not be published.