Kde a jak prodávat a prodat na internetu oblečení po dětech

Na základě svých zkušeností přináším článek o tom, jak a kde prodávat oblečení po dětech. Přehlednější doporučení v bodech naleznete zde.

Skoro každou matku na mateřské zajímá prodávání oblečků, do práce matky často nechtějí (nebo je tam nechtějí), každá koruna dobrá…

Kojenecké dupačky Bobas Fashion Obláček lze pořídit v e-shopech za cenu od (Zdroj: Heureka.cz)
Porovnat ceny >>

Prodává spoustu matek, ale nikdo vám neprozradí svoje tajemství prodeje. A protože se tato činnost rozhodně nestane mojí profesí, a pokud něco prodávám, tak prostě spíše pro srandu, mohu se o své poznatky podělit. Jedná se však o poznatky k prodeji nepotřebných přebytků po dítěti, žádné rady na výdělek…

Aby bylo jasné; prodávám samozřejmě proto, že jsem lakota lakotná. Protože už víceméně došly věci, co nám kdo daroval (a spotřeba je s narůstajícími aktivitami stále větší – přestože mu zatím tajím, že se dá malovat lihovkou), musela jsem přistoupit k nákupu. Dítěti koupím vždycky set oblečení (nebo třeba látkových plen) někde na Aukru, a co se mi nehodí, tak co s tím? Mohla bych všechno pochopitelně darovat těm několika málo lidem kolem nás, co si místo PhD diplomu pořídili děti, ale přišli byste o tenhle super článek, já o svoji srandu a taky o část nákladů na bodýčka a kaťata, která rázem budou pokydána mrkví.

Jak jsem řekla, opravdu mě nebaví nakupovat dětské oblečky (které zaručeně vezmou za své během některých z aktivit našeho miláčka) po kusech (bodýčko sem, bodýčko tam), raději risknu ten balík. Jenže někdy se mi z toho něco nehodí. A někdy se mi nehodí třeba půl balíku! Nedávám mu džíny, ale v balíku obvykle nějaké jsou, občas je tam mix velikostí, nebo mix pro holku a pro kluka (no a to Hausmann nesnáší, jakýkoliv náznak růžové, třeba tmavě červenou a tak), nebo dvacet mikin (a to fakt nepotřebujeme, i když jsou pěkné) nebo věci na hubené dítě. Občas si blbě přečtu popis, anebo zapomenu, že už mi miminko vyrostlo… Sečteno a podtrženo, nahromadilo se nám nepotřebného doma celkem dost. A protože nejsme skladiště, ale 2+kk v paneláku, muselo se přistoupit k akci.

Takže hurá k věci – kde se těch hadrů (nejlépe výhodně) zbavit?

Facebook – vůbec by mě to dříve nenapadlo, ale na Facebooku existují mraky a mraky bazarů a bazárků, kde můžete prodávat. Fungují jako jednotlivé skupiny. Stačí chvíli hledat. Inzerovat ve skupinkách je zadarmo. Většina skupin vás ihned přijme, vložit fotky je rychlé a vaše věci se dostanou ke spoustě uživatelů – FB má dnes skoro každý. Z vlastní zkušenosti mohu říct, že nějaký zájemce se na většinu věcí hned ozve (kapitola sama pro sebe je však to, zda si také nakonec něco koupí…). Hodně rychle ale fotky mizí v zapomnění, když se nikdo neozve během hodiny, tak už se asi neozve vůbec, je potřeba aktualizovat, stačí komentářem. Každá stránka má také svá pravidla, a nevhodné příspěvky vám budou mazat a budou vám nadávat, že si nečtete pravidla. Pokud člověk vkládá na více stránek, má v tom brzy hrozný guláš. Další nevýhoda je, že následně vidíte všechny aktivity ve skupinách, do kterých jste se přidali, takže milion spamu typu „bio medové spodní prádlo z jižní Číny“ nebo „zázračný přivýdělek – nic nemusíte dělat a my vám pošleme prachy“ atd. Alternativou je založit si vlastní skupinu a potom spamovat a spamovat, aby se k vám někdo přidal. Na to jsem zatím byla příliš líná, takže nepodám zkušenosti, ale pokud budete hodně aktivní, věřím, že se vlastní skupina vyplatí… Pokud si u vás někdo něco objedná, nevidíte ale většinou nikde žádné hodnocení, takže předem nevíte, co je onen dotyčný zač.

Aukro – aukce jsou zábava, napětí a adrenalin. Nedoporučuji však dávat od koruny, oblečků je tolik, že se také může stát, že za korunu prodáte… Aukro má propracovaný systém hodnocení prodeje a komentářů, podle nich se dá velmi dobře zjistit, zda bude transakce s blbcem či se slušným člověkem. Nápověda je vyčerpávající a společnost působí profesionálně. Za kvalitu se ovšem platí… Provize, ač se to nezdá, jsou celkem vysoké a při opakovaném vkládání věci za dvacku i padesátník za vložení může významně snížit zisk. Fotografie doporučuji vkládat externě, jinak se nedoplatíte. Přednostní výpisy fungují, ale jen pro věci, co víte, že prodáte draho – pro balíky pěkných oblečků, protože ceny zvýraznění nejsou nízké. Provizi vám vrátí, pokud kupující nezaplatí, a to je fér!

Mimibazar – Mimibazar je kapitola sama pro sebe. Chtěla jsem o tom napsat samostatný post a možná na to také dojde. Z mé zkušenosti – vyplatí se zaplatit si členství, jinak nemůžete aktualizovat a nemůžete vložit dost fotek a spoustě lidem nebudete vyjíždět, protože automaticky je nastaveno „jen od hvězd“ a hvězdy jsou jen ti, co platí. Pokud máte věcí více, vyjde to nakonec levněji než Aukro. Profesionalita služeb tomu ovšem odpovídá – podpora je neslušná, arogantní, někdy komunikace s kupujícími neuvěřitelná, drzost některých nabídek (nabídnou vám např. ať jim věci pomalu zadarmo dovezete, příp ještě přidáte kafe zdarma). Já mám s kupujícími víceméně dobré zkušenosti, ale moc drzé a neslušné jsem prostě slušně odpálkovala. Musíte si zvyknout na specifický, řekla bych až buranský styl této stránky. Mám výborné zkušenosti s neregistrovanými (i registrovanými) kupujícími. Systém hodnocení je podivný, preferuji suchá čísla a fráze jako na Aukru oproti tleskajícím a zvracejícím smajlíkům. Inzeráty se nejmenují inzeráty, ale fotografie, vkládání je zcela neuvěřitelně zdlouhavé a nepohodlné, mám podezření, že přílišná inovace po technické stránce neprobíhá. Nicméně ať se MMB někomu líbí nebo ne, je hodně navštěvovaný, takže se tam vyplatí být.

Další stránky – např. sbazar nebo emimino – zatím jsem moc nezkoumala, ale při systematické práci se i tyto dva zdroje mohou dle mého názoru vyplatit.

A ještě ten zbytek – internet je nekonečný… třeba ještě na něco přijdu…

A teď konečně obecné rady:

Nečekejte žádné velké příjmy, dělejte to pro srandu, proto, abyste se zbavili bordelu, abyste si pěkně pokecali s lidma (vyměníte si třeba dvacet e-mailů o tričku za dvacku a pak se obchod neuskuteční), trénujte asertivitu, bavte se hrubkami ostatních prodávajících atd. Cena všech hadrů prudce klesá, jen co se vynesou z obchodu; běžné ceny oblečků jsou do 30 Kč (nebo i do 10 Kč), u lepších kousků do 50 Kč za kus. Oblečky prodává skoro každý, je toho mraky. Musíte mít supr čupr krásné věci a musíte se děsně snažit a obětovat spoustu času, abyste oblečky prodali. Lenost musí stranou.

Co se dobře prodává? Bundy, fusaky, kombinézy, funkční oblečení, boty v dobrém stavu (obzvlášť, pokud mají vyjímatelnou vložku), holiny, pletené čepičky. Obecně záleží na stavu, věci ve skvělé kondici prodáte, potrhané hadry někdy ani v aukci od koruny. Dobré jsou značky (nejvíc jede NEXT) a veliké obrázky (šmoulové, tygr, medvídek PÚ, Angry Birds). Lépe se prodávají větší věci. A samozřejmě sezonní, teď už je kombinéza neprodejná, ledaže by zasněžilo.

Dobře věci popište, mají-li nějaký kaz, nezatajujte. Ano, možná vám žmolíčky – dírečky – flíčky připadají vtipné, ale kupující chtějí vědět, co kupují, a s následným negativním hodnocením jste namazáni.

Foťte co nejlépe, tmavé na světlém podkladu, světlé na tmavém, dobře osvícené, aby vám vyšly barvy tak, jak mají být, vyžehlené… Je to samozřejmě práce a často jsem se na to vykašlala. Proto také nejsem milionář! Přikládejte co nejvíce fotek, včetně hodně detailů.

Nechte si prostor pro slevu, pokud chcete prodat za 20, dejte věc nejprve za 35, když se zájemce nenajde, zlevněte. Lidi mají rádi slevy.

Upozorňujte na věci, co vám připadají samozřejmé. Spoustu lidí má špatnou zkušenost a je rádo, že hned ví, na čem je – zip je funkční, poštovné slučuji, nemá dírky, po 1 dítěti atd.

Přeměřujte. Já to nedělám, je to hrooozně moc práce, ale kdo chce míry, radši si koupí od toho, kdo je má uvedeny.

Nechte si platit na účet předem. Dobírka je značně riskantní, platba po dodání také. Běžně se platí na účet předem, nemusíte na dobírku přistoupit.

Nenavyšujte zbytečně poštovné. Česká pošta má na svých stránkách ceník, poslat dvoje kalhoty opravdu nevyjde na dvě stě padesát korun.

Buďte asertivní. Musíte umět říct NE. Chce po vás paní s 35 negativními hodnoceními dobírku? Chce, abyste jeli s balíčkem v hodnotě 48 Kč přes celé město s nemocným dítětem v kočárku? Řekněte NE! Slušně, ale NE! Máte na to právo.

Buďte slušní. Všimněte si, že spoustu matek není slušných a mají v podmínkách prodeje něco jako: „…a jestli se vám to nelíbí, tak jděte do pr… i s vašima malejma fakanama, já na vás kašlu…!“ – odlišovat se můžete už jen slušným vystupováním.

Připravte si pevné nervy. Budou vám psát, ať změříte ti či ono, ptát se na věci, co jsou v inzerátu napsané, po vaší zevrubné odpovědi se ani neuráčí reagovat, zda věci chtějí či ne, budou smlouvat (věc za 50 Kč + 39 Kč pošta budou chtít poslat za 20 Kč včetně pošty), budou hrát na city a budou se vymlouvat, že nemohly zaplatit, protože mají nemocné děti (nemocné děti, to je zaklínadlo na všechno). Pořád platí – buďte slušní, ale nenechte se vlákat někam, kam nechcete.

Kašlete na všechny chytráky typu: „já tedy prodala opravdu výhodně, maminky se o to mohly porvat a nic jsem pro to nemusela dělat…“ Bůhví jak všechno bylo a kolik dotyčná/dotyčný fakt trhnul.

Veďte si tabulku, co a za kolik jste prodali, je dobré mít přehled. Kdyby se vám náhodou dařilo, vtrhne na vás finančák, to je dobré mít na paměti.

Spamovat, spamovat, spamovat – obzvlášť na facebooku musíte pořád dokola psát příspěvky do dalších a dalších skupin a snažit se aktualizovat. Aktualizace jsou nutné absolutně všude. Jak je inzerát v propadlišti dějin, nikdo na něj nezareaguje.

I na Mimibazaru aktualizujte a můžete psát do akcí a vzkazů a slev, co jste právě přidali, zlevnili, poslali… V těchto sekcích je méně inzerátů než v prodeji a lidé si vás všimnou.

Dávejte věci zdarma k objednávce. Především letí různé samolepky na plyšáky ze supermarketů, může být také něco, co prostě nechcete prodat (má třeba dírku), ale chcete se toho zbavit. Lidé milují dárky.

Na něco jsem zapomněla? Komentáře jsme schválně zablokovali, ale blog má stránku na facebooku 😉 Své poznatky budu časem aktualizovat, pokud nepropadnu své nekonečné lenosti – pokračování zde.

O tom kde a jak nakupovat jsme napsali na sdetma.cz

This entry was posted in Dětské hračky a potřeby, Nákupy a prodej, Všechno dohromady, Zamyšlení a jiné chytrosti, Ze života and tagged , , . Bookmark the permalink.