LinkedIn vs. matka 1:0

Matka v práci

Matka v práci

Občas se mi teď stane, že mě kontaktují profesionální HR profesionálové přes profesní sociální síť LinkedIn. Tvrdí mi, že je zaujal můj profil. Jakpak by ne!

Vystudovala jsem prestižní mezinárodní světovou chemickou univerzitu s tradicí, kde působil i Otto (a to si podtrhněte!)! Jen těžko byste na Praze 6 hledali slavnější a lepší školu. K tomu jsem bez prodlužování studia zvládla akademický rok na zahraniční univerzitě, taktéž prestižní. Jak je patrná z blogu z tohoto studia, byly to studentské galeje. Nicméně rok dřiny a odříkání přinesl své výsledky v podobě dnes již zlidovělého vědeckého článku (že ho neznáte? Pak si laskavě doplňte vzdělání v oblasti nefunkčních katalyzátorů v neužitečných chemických reakcích). Byla jsem dokonce tak úspěšná, že jsem získala i španělský diplom – královská kancelář ho podepisovala dva roky, jak se na něj sami nemohli vynadívat.

Mám školu, praxe a… tři děti!

A co víc! Mám za sebou zahraniční pracovní praxe. Normálně odborná praxe, žádná uklízečka nebo vrátná (ostatně to je snad jasné, těžko by má alma mater byla tak prestižní, kdyby studenti nevyjížděli a v zahraničí o se o ně neprali). A po škole jsem pracovala v oboru, a při prvních dvou dětech jsem si udržovala kontakt s prací, jak se tak všude radí…

Ovšem ty děti, ty mi daly jasně nejvíc. Starat se o děti je škola života. A teď nemyslím ani tak to, že jsem se naučila doma eloxovat, abych mohla obarvit vánoční ozdobičky z alobalu. Myslím spíš soft skills, i když nevím, zda označení SOFT je zcela výstižné. Víte, člověk se prostě vytrénuje. Až se vrátím do práce, už mě nerozhází žádná porada.

Můžete si ječet, jak chcete!

Nehnu ani brvou, když na mě někdo pět minut v kuse řve. Může se u toho i válet po zemi, házet po mně svačinou, fixami, nůžkami, vykřikovat sprostá slova, vymýšlet nové nadávky, urážet se… já jsem zvyklá. Jsem zvyklá čekat, až se ostatní vyřvou, vybrečí, vyčurají, najedí, vypovídají a vysmrkají.

Umím naslouchat a z kusých projevů analyzovat problémy. Dokážu problémy i předvídat a předcházet jim. Vím, kam si kdo co důležitého schoval či založil. Moje logistické schopnosti se stále zdokonalují. Managersky jsem se úžasně zvedla. Dokáži motivovat své okolí k výkonům, které nikdo nečekal. Moje výkony nesrazí žádná choroba či probdělá noc.

Ale jak nastavím ten profil?!

Ale trochu mě trápí, že si neumím nastavit ten LinkedIn. Chápejte, přijde nějaký Franta, bude lepší než já, místo mi během mé rodičovské dovolené obsadí, a co pak. Měla bych zůstat připravena.

Takže v čem je tedy můj problém? Jak mi píšou ti HR manažeři, občas se stane, že se naše komunikace ztratí. Ne vždy, ale často, především u těch českých HR profíků. Napíšou mi, jak jsem je zaujala a bla bla bla. Odpovím jim, ujasním jim moji situaci – třetí dítě, celkem čerstvé a bla bla bla. No a už mi od nich nikdy nepřijde žádná odpověď. Padá do spamu? Nebo si musím upgradovat na prémiový účet?

Snad jim tedy nepřijde, že jsem toho do třicítky stihla málo, a jejich mlčenlivost není záměrná. Protože jestli se dnes od ženy krátce po třiceti (no dobře, jednatřiceti) očekává, že kromě školy a praxe už bude mít pět odrostlých dětí, a celá má inženýrská konkurence to tak má, jsem na pracovním trhu opravdu nahraná, a právem nade mnou čeští profesionální HR pracovníci ohrnují ret.

You may also like...

2 Responses

  1. Hanka says:

    Jako matka tří malých dětí a bývalý HR profesionál (jó, taky jsem při dvou dětech ještě stihla kontakt s prací) musím říct, že kdybych uvedené soft skills viděla v životopise, hned bys v mém pořadí předběhla některé (mladé, flexibilní a dynamické) rádobykandidáty! 😀

  2. Hausfrau says:

    😀 No já se teď nikam nehrnu, ale když mi flexibilní mlaďoši píšou, jak moc mě chtějí, a pak jsou zděšeni, že mám děti, připadá mi to úsměvné 😀 Abych byla fér, jsou i tací, co napíší zpět… nebývají to ale dynamičtí mladíci…

Leave a Reply

Your email address will not be published.