Sama se třemi malými dětmi – na kluzišti nebo jiném sportovišti

“Hele, to chodíš bruslit sama se všema?” ptala se mě ségra, když jsem jí hrdě posílala fotku svých synů na ledu. Jo. Sama se třemi dětmi chodím bruslit. Podotýkám, že žádné z mých dětí bruslit neumí. Je jim mezi jedním a pěti lety. Sama si připadám jako hrdina. Dokonalá matka. Supermatka.
Jak to tedy dělám, sama se třemi?

1. Na led se třemi dětmi chodíme jindy než ostatní lidi

Tohle je absolutní základ jakékoliv aktivity s více malými dětmi; chodit tam jindy, než zbytek národa. Někdy, kdy tam není hlava na hlavě.
Také potřebujeme opory v podobě ryby. Na rybě se dá sedět, ryba se dá tlačit před sebou. A potřebujeme, aby na nás opory zbyly.
Kluziště přímo uprostřed sídliště?

Kluziště přímo uprostřed sídliště?

2. Respektuji potřeby třech dětí odlišného věku

Respektování je dost moderní. A je fakt, že respektováním se dá ušetřit trocha těch nervů. Nejmladšího na led vůbec netahám. Chtěla jsem ho vozit vsedě na opoře ve tvaru ryby, ale neudrží se tam, a dost si namlel (měl helmu, žádný strach!). Nechávám ho tedy chodit kolem kluziště. “A to ti neuteče?” Ano, někdy utíká. Dělám to tak, že mu na vhodné místo dám nějaké jídlo, o které momentálně stojí (nakrájená jablka, třeba), a on si pro ně chodí. No a pak na něj z ledu řvu. Areál je oplocený, takže tak.
Prostřední zase chce jen sedět. Nutím ho tedy jen občas trochu potrénovat.
Nejstarší zase trvá na opoře. Když mám chvilku, věnuji se mu, aby trénoval. Ale že bych mu sebrala oporu, postavila ho doprostřed kluziště, a šla honit nejmladšího za roh? Tak na to nemám…

3. Spánkové inženýrství

Fakt se hodně snažím, aby alespoň jedno mladší dítě během akce spalo v kočárku. Mít dvě a tři děti je v tomto věku sakra rozdíl. Někdy to vyjde, někdy ne. Spánkové inženýrství je náročná věda, ze které prozatím nemám doktorát.

4. Dobrá organizace při bruslení se třemi dětmi

Nikdo to za mě nevymyslí, nevezme, nepřipraví, nenakoupí, neobuje… Helmy, brusle, zásoby rukavic, pití, jídlo, kapesníky, náhradní ponožky atd.atd. Vše musí být pořízeno, zabaleno, připraveno. Některé komponenty lze zapůjčit, nicméně je potřeba předem vědět, že budou mít vaši velikost (např. brusle velikosti 24 se nepůjčují…).
A co víc; krom materiálu je potřeba aktivněji než kdy dříve nahnat děti na záchod před tím, než se všichni narvou do bruslí. Také je třeba vypozorovat, že někdo má hlad, žízeň nebo nudli dřív, než z hladu provede nějakou pitomost, třeba se serve s bráchou o rybu.
Prostě normální činnosti matky, ale jen je na ně potřeba opravdu klást důraz. Pozornost na dvě stě procent.

5. Když to nejde, tak to nejde…

Někdy to prostě nejde. Nelámu to přes koleno. Jeden je unaven, druhý si vymáchal rukavice, třetí řve, že mu sněží na nos, a já jsem v noci nespala a k obědu jsem měla suchý rohlík při běhu do školky. Někdy je potřeba se hecnout, někdy je potřeba znát své hranice a jít si dát domů kafe.

Brusle k zapůjčení

Závěrem bych vám chtěla říct, že ani jedno z našich dětí se navzdory mé snaze chodit s nimi na kluziště nenaučilo prozatím bruslit (bez opory). Každé z dětí má vzhledem k věku zcela odlišné potřeby, a moje výkonnost nedosahuje zas takových výšin. Věnovat se jednomu dítěti a třem je sakra rozdíl…
Chtěla jsem vás jen motivovat, že i když to vypadá zcela beznadějně, je možné se některých aktivit nevzdat, přestože máte tři malé děti… Je ovšem třeba si připustit, že nebude vše dokonalé. Pokud tedy nechcete ztratit všechny nervy.
Takže pokud váháte, zda nějakou sportovní aktivitu se třemi malými dětmi zkusit, tak jí prostě zkuste. Při nejhorším to prostě dopadne jinak, než radí příručka moderního mladého sportovce. Nebo se nám pochlubte na Facebook, jak si sportovní aktivity s malými dětmi organizujete vy!

You may also like...

Leave a Reply

Your email address will not be published.