Šátkování – jak narvat dítě do hadru

Zanechte, prosím, pod článkem komentář, abych zjistila, zda to funguje...

Zdá se, že některé vychytávky v péči o dítě úplně neovládáme. Kočár jsme oddělali, kýbl máme akorát na vytírání podlahy (momentálně plný pracího prášku), netekoucí lahvičky nám tečou a o látkových plenách ani nemluvě. Teď jsem si objednala šátek na nošení dětí.

Na táboře jsem se naučila ambulantní uzel a také si umím zavázat tkaničky, tudíž jsem neviděla problém s tím, uvázat si kolem sebe šátek a narvat do něj dítě. Sice mě trochu zarazilo, že šátek na nošení dětí, který v mých představách vypadá jako dlouhý kus hadru, stojí klidně i dva litry, ale alternativy byly:

  • Nechat si přišít jeden pár rukou navíc
  • Nechat miminko vyřvat
  • Přinutit Hausmanna, aby zůstal doma na dávkách

Šátek jsem si objednala a dávno bych ho měla, kdyby Česká pošta nehrála hru: „Najdi si svou zásilku u sousedů“, kterou oficiálně nazývá „Náhradní doručení“ a v praxi to vypadá tak, že člověk obíhá sousedy a hledá svůj balíček (vzhledem k tomu, kolik decibelů dokážeme za den a noc vyprodukovat, jsme mezi sousedy velmi oblíbení).

Šátek skutečně vypadá jako HODNĚ dlouhý kus hadru. Na internetu jsem si našla návod na nějaký úvaz (měla jsem to hodně zmenšeno, neboť v druhém okně musela jet mašinka) a hned jsem ho vyzkoušela. Zdálo se, že vše je v pořádku. Nicméně poté, co jsem do šátku vrazila v tu chvíli klidné miminko, nastal obří řev.

Upřímně řečeno se nedivím. Být hlavou dolů v nestabilní poloze u boků druhé osoby s nohama trčícíma do vzduchu, také bych řvala. Udělala jsem všechno úplně stejně jako paní na fotonávodu. Její dítě vypadalo spokojeně, bylo pevně přivázáno k hrudi matky a v případě potřeby by se mohlo i nakojit, zatímco moje miminko kdesi vlálo a šíleně řvalo. O případném kojení nemohla být řeč, protože, ač kojím již třetí dítě, ňadra stále nemám u kolen. Trochu mě přešlo nadšení z téhle bezva pomůcky, protože místo uklidnění mé miminko zcela rozzuřila.

Starším dětem se však šátek velmi zalíbil, a začaly se dožadovat TAKYTAKYTAKYTAKY, proto jsem musela miminko vysvobodit (vyndat dítě ven je mnohem těžší než ho dostat dovnitř), uklidnit a jít se věnovat starším.

Těm se nošení v šátku moc líbilo, neboť jim již nevadí být hlavou vzhůru a různě se komíhat ze strany na stranu. Mým zádům se již aktivita líbila méně. Také mě šátek trochu škrtil, a to na různých místech, jak jsem experimentovala s úvazy (podle mé fantazie, ne podle návodu, s dvěma chlapečky visícími na šátku, který má matka omotaný kolem krku se prostě blbě studuje jakákoliv tiskovina – navíc mě ta usmívající se osoba s perfektně uvázaným šátkem z fotonávodu lezla dost na nervy – nechápu, že nemohou jednou někam vyfotit reálnou matku).

Zdá se, že jsme měli díky šátku přeci jen nakonec klidný večer. Aktivita skončila (jak jinak) bitkou a řevem, neboť hošíci se o šátek (stále ještě přivázaný na moje tělo) servali. Pozorně však sledujte tento blog. Šátek opravdu nutně potřebuji, protože ten náhradní pár rukou by vyšel dráž a navíc bych si pro něj musela jet do nějaké ukrajinské kliniky nebo tak něco.

Jak to uvázat???

Jak to uvázat???

You may also like...

4 Responses

  1. Hausfrau says:

    Fungují vám komentáře?

  2. Marketa says:

    Nevim, funguje? Marti, az chvili nebudeme nemocni, tak prijedeme a muzem ten satek zkusit spolu 😉 jinak ja se ucila z navodu od vonzino,kriz s kapsou uvnitr. Obavam sd, ze na youtube zadny navody, jak navazat miminko za asistencd dvou saboteru, nejsou

  3. Anna Stanislavová says:

    Já šátkování učím, tak případně taky nabízím asistenci 🙂 Vážu teda jenom vertikálně s pevným šátkem, nevím, jaká je tvá představa.
    A.

  4. Hausfrau says:

    Moje představa byla dva uzle a hotovo…

Leave a Reply

Your email address will not be published.