Vánoce a návštěva doktorky

Tento post je tu trochu se zpožděním, protože jsem po odvykání kojení už neměl sílu na psaní.
Vánoce a s nimi spojené dny volna využila Hausfrau k tomu, aby chytla angínu a mně při té příležitosti dala na noc Davida, abych ho odnaučil se kojit. Osm nocí nic, budil se i nadále každý 2-3 hodiny, aby si cucnul vody místo mlíka a pak zase spal dál. 9. a 10. noc se konečně vzbudil maximálně jednou, pak se Hausfrau uzdravila a já mohl opět spát v obýváku.
Uprostřed této super vánoční dovči mi navíc jednou v noci David vrátil celou lahvičku sunaru na rameno a druhý den nechtěl jíst. Tak jsem se vydal k doktorce a doufal, že nedostal taky angínu. Naštěstí nezlobil, protože mu bylo blbě, na rozdíl od asi pětiletýho spratka, co běhal po čekárně a pronikavě ječel. Asi po půlhodině, co jsem musel poslouchat spratkův jekot, jsem se dostal do ordinace, kde doktorka vyvrátila angínu a diagnostikovala průjem který se spraví dnem o suchém rohlíku. Což byla ve srovnání s angínou dobrá zpráva. Vyšel jsem z ordinace do čekárny a začal Davida oblékat. David vytušil, že mám dobrou náladu a začal se usmívat. Najednou se ozvala rána, spratek hodil rybu na dlaždice a jeho otec ho zvedl se zkrvaveným nosem. Měl jsem z toho upřímnou radost, ale ovládl jsem se a nevysmál se spratkovi nahlas. Nicméně David to poznal a spratkovi se vysmál na celou čekárnu. Spratkův otec se začal divně tvářit. Byl čas vypadnout od doktorky.