Vánoce se třemi dětmi

Vánoce se třemi dětmi jsou mnohem veselejší než Vánoce bez dětí, to dá rozum. Když už na Štědrý den bylo u nás tak veselo, že jsem to nemohla vydržet, vydala jsem se na procházku s kočárkem (plným, pochopitelně). Cestou jsem viděla několik zoufale se tvářících mužů spěchajících od svých aut s obrovskými balíky profesionálně zabalených dárků. Vzhledem k tomu, že již bylo ke čtvrté hodině, nevím, kde je vzali, protože velké obchody měly otevřeno jen do 12! Asi nějaká podpultovka nebo co.

O svátcích zavírají obchody brzy. Kdo chce, stejně si poradí…

Spěchající tatíci od rodin nebyli jediná divná individua mé procházky. Na našem sídlišti je hodně zeleně. V jednom křoví jsem spatřila podezřelého chlápka. Myslela jsem, že jde o močícího bezdomovce a přidala jsem do kroku. Chlápek ale stál, nehýbal se, snažil se tvářit nenápadně a vypadal, že chce někoho přepadnout. Když jsem se dostatečně vzdálila, z bezdomovce-lupiče se vyklubal pouze další zoufalec, neboť jsem zaslechla praskání větví a pořádné křupnutí dřeva. Zoufalec, zřejmě pravý podpantoflák, se evidentně snažil ničením místní zeleně splnit na poslední chvíli alespoň částečně přání své dominantní manželky: „Přines vánoční stromek!“

Hausmann koupil stromek sám od sebe. Naštěstí včas, neboť, jak řekl, on by se kvůli stromu nestresoval a třeba by jej nakreslil. Nejedná se o planá slova; kreslený stromek nám visel na okně první léta našeho společného soužití.

Děti na Štědrý den nelenily…

Podlézáme sušák

Podlézáme sušák

Když jsem se vrátila z procházky, čekalo mě doma nemilé překvapení. Děti opět lezly pod sušákem a dělaly si z bytu prolézačku, a to takovým stylem, že rozházely i oblečení, které bylo roztříděno do pytlů podle velikosti a tvaru, a uklizeno v zalepené krabici. Abyste rozuměli, třídila jsem to v létě asi tři dny… ještě před týdnem jsem si libovala, jak se mi pěkně hledají rukavice, když NĚKDO začne ječet, že ho ty stávající škrtí, dřou, jsou mu malé, jsou mu velké, nelíbí se mu, ušpinil si je nebo zapomněl ve školce. A teď tohle. Jak se poději ukázalo, také se chlapcům podařilo ZCELA zničit lampičku u postele.

Vánoční stres je třeba odbourat!

Kolíček na stromečku

Kolíček na stromečku

Naštěstí celý den vařil Hausmann, takže jsem měla čas pořádně se politovat. Hausmann se Vánoci stresovat nenechá. Stromek nechal ozdobit děti, a musím říct, že se jim dílo celkem podařilo. Já bych asi vynechala kolíček, ale zas kdo dneska má ozdobený stromeček kolíčkem, že? Hausmann se nenechal stresovat ani vařením, proto jsme k večeři usedli včas, aniž by se cokoliv připálilo nebo rozbilo. Ani jsme se nepohádali, zda do bramborového salátu patří cizrna nebo ne – to by možná Hausmanna stresovalo, kdybych s cizrnou nesouhlasila…

Během večeře děti stolovaly standardně, jak bývá jejich zvykem, střídaly nástroje vhodné ke konzumaci pokrmů v podobě příborů s vlastníma rukama, vybíraly ze salátu pro ně chutné laskominy a ostatní vracely, 200 x si s námi připily NA ZDRAVÍ! Prostě co si kdo vlastní děti naučí, to má, po vzoru Hausmanna jsem se taktéž nenechala stresovat.

Děti se porvaly…

Na závěr přišel Ježíšek – můj pokus zazvonit rolničkou komentoval Hausmann slovy: „Něco tam rachtá, běžte ke stromečku!“, ale radost byla i bez romantiky veliká. Následně se děti servaly, a pak ještě několikrát, házely po sobě ozdobičky (jsou plastové, takže žádný stres!), mladší zkoušel, zda se dají koule jíst jako jablko…

Závěrem bych vám chtěla doporučit, abyste se z Vánoc také nestresovali. A pokud by vám to nešlo, máme malý trik…

…dejte si do špajzu 400 g bonboniéru!

Antistresový pomocník

Antistresový pomocník

You may also like...

Leave a Reply

Your email address will not be published.