Vánoční vzkaz: Vaše dítě může být šťastné i bez plyšáka z Billy!

Mám tři děti do pěti let. Cítím, jak ke mně sestoupila spolu s dětmi i jistá životní moudrost, o kterou bych se s vámi chtěla teď, v předvánočním čase, podělit. Jedná se o plyšáky z Billy. To, co bych vám, všem rodičům a prarodičům, strýčkům a tetám, chtěla říct prostřednictvím tohoto blogu, je:

Vaše dítě nepotřebuje plyšáka z Billy k tomu, aby bylo šťastné!

Mám v peněžence deset Billa bodů. Mohla bych si připlatit sto padesát korun a měla bych jednoho hnusného svítícího plyšáka, o kterého by se moje děti první den servaly, a já bych ho další tři roky uklízela, než bych se rozhodla ho vyhodit, s čímž by moje děti pochopitelně nesouhlasily.

Se sto padesáti korunami umím naložit lépe. Nicméně vzala jsem své body, vyfotila je, a umístila ke svým inzerátům nepotřebných věcí z naší domácnosti. Napsala jsem, že je věnuji zdarma k objednávce. Myslela jsem, že bych tím třeba mohla uspíšit prodej některých našich krámů.

Samolepky...

Samolepky…

A nastala mela!

Mohu vás ujistit, že jsem nic neprodala. Ani nové dívčí botky značky Protetika, které jsem objednala omylem svým chlapečkům, ani obnošené nosítko…  Odpovědí jsem ale dostala nepočítaně.

80 % lidí nepochopilo, že nálepky dávám pouze k objednávce. 20 % z nich to nepochopilo ani po upozornění. Jedna paní chtěla, abych jí je dovezla na Palmovku. Další mi vysvětlovala, že mám jít na poštu a poslat je poštou (lidi, je prosinec, pošta není vidět v záplavě čekajících). Jedna paní mi nabízela čokoládu. To by asi šlo. Prozradila jsem paní, kde pracuji, a navrhla jí, ať si pro samolepky dorazí. Bohužel, paní je po operaci… Myslela si, že jí je dovezu domů.

Dostala jsem srdceryvné zprávy o dětech, které bez plyšáků nebudou mít pěkné Vánoce. Tolik ubohých malých dušiček poctivě sbíralo samolepky. Nemocní chudí rodiče jim je nemohou dopřát, vyhublé skromné děti prosí veřejnost o body, protože plyšák je jejich jediné přání. Cítila jsem se provinile, protože jsem opravdu nemohla objet všechna ta nevinná stvoření, a podarovat je dostatečným množstvím samolepek na plyšáky.

Ale pak jsem se vzpamatovala. Sama mám tři děti do pěti let. Chodím do práce. Píšu tento blog. Můj čas je cennější než zlato. Kvůli samolepkám na plyšáka ho nehodlám utratit ani vteřinu. I kdybyste si vymysleli srdceryvnější příběh.

Bude to znít jako klišé, ale moji milí rodičové a prarodičové; chcete opravdu krásné Vánoce pro své děti?

Pečte s nimi cukroví.

Kupte jim pár dárků, pokud jim nemůžete dopřát nové, věnujte svůj čas nákupům v bazaru. Jistě najdete hodnotnější předměty než plyšáky. Pokud chcete plyšáky, internet je zavalen plyšáky zadarmo nebo za korunu. Dárky můžete i vyrobit. Ostatně psala jsem o tom jeden článek, pokud už opravdu nevíte, kudy kam.

Vyrazte s dětmi ven, užijte si společné chvíle volna.

Vyprávějte jim o Vánocích, vydejte se na Betlémy, na výlety, na procházky.

Naučte je připravovat štědrovečerní večeři.

Vyrobte spolu dárečky pro babičky.

Prostě s nimi jen buďte.

A na plyšáky se vykašlete, pokud by jejich zisk znamenal obtěžovat okolí. Vydírat cizí osoby dech beroucími příběhy plnými onkologie, aby vám ti cizí lidé věnovali body na plyšáky, dovezli domů, naservírovali na zlatém podnose, není opravdu pěkné! To si pamatujte! Ti cizí lidé mají své životy, a plyšáci fakt nejsou životní nutnost.

Sdílejte toto poslání do všech prodejních skupin a jiných temných míst internetu. Protože je to pravda všech pravd.

A sledujte tento blog. Již brzy vám prozradíme, jak si užít Vánoce s dětmi!

You may also like...

2 Responses

  1. Tvoje příspěvky jsou vždy tak správně úderné a pravdivé až mě mrazí. Také nechápu to šílenství po ošklivých a příšerně drahých plyšácích.

  2. Jana says:

    Čoveče,takže mám prihodit k některému svému prodejnímu kousku toho plyšáka a snad se prodá, jo? A kde ze nabizis nosítko? 🙂

Leave a Reply

Your email address will not be published.