Letní dovolená s dětmi v Žandově

Hausmann letos vybral dovolenou na poslední chvíli. Řekla jsem mu, že našel blbý místo v blbým kempu moc daleko od Prahy, ale nic lepšího jsem nevymyslela; hledat se třemi dětmi ubytování v hlavní sezóně doslova za pět minut dvanáct prostě nic moc. Když navíc vaše hodnocení na Airbnb nezní příliš pozitivně (jestli pronajímáte chatu přes Airbnb nedoporučuji tvrdit, že jste family friendly, pokud od vaší televize vede klubko 158 nezakrytých drátů a na pohovce máte srovnáno 550 deček všech barevných odstínů), musíte vzít zavděk tím, co je.

Do chatek na konci světa…

Takže jsme jeli do Žandova do chatky v kempu na sever od civilizace, jak vymyslel Hausmann, a jak jsem zkritizovala já. Těšili jsme se na koupání. V kempu mělo být koupaliště. Trochu nás zarazily první dojmy, protože koupaliště vypadalo takto:

Nicméně nedali jsme se odradit. Voda (v dospělé části, a po napuštění i v dětské) byla průzračně čistá a sráželo se v ní železo. Rezavé slizy tedy trochu kazily dokonalost, ale jen velmi, velmi málo…

Žandov

Žandov je moc pěkná obec. Její hlavní plus je, že na náměstí stojí provozovna pizzy a kebabu (můžete jim dát like https://www.facebook.com/pizzerie.zandov/). Na náměstí v Žandově si můžete taky zajít do informací, kde vás milá paní informuje o místních zajímavostech, dá vám přehled rozhleden v okolí a informace o Žandovu. K jeho největším památkám patří kašna, do které, zdá se, někdo nasypal víc nastrouhané viagry (nebo co to je, pro jistotu jsme nezkoušeli, přeci jen, měli jsme s sebou ty děti…), než bylo potřeba. Líbila se nám také roubenka, která si „sedla“. Doufám, že naše obydlí si tímto způsobem nesedne. Děti nás donutily poznat dětské hřiště…

Karlovské rybníky

V okolí jsme podnikli několik výletů. Vydali jsme se kolem Karlovských rybníků (http://liberec.idnes.cz/nova-naucna-stezka-u-karlovskych-rybniku-f1a-/liberec-zpravy.aspx?c=A120626_181741_liberec-zpravy_oks) – naučná stezka děti příliš nezaujala, protože byla málo klikatá. Také jsme jim doporučili, že není dobrý nápad nést celý výlet v náručí třicet šišek. Musely uznat, že jsme měli pravdu, ale bez řevu se to neobešlo.

Karlovské rybníky

Panská skála

Dále jsme se rozhodli vyšplhat na Panskou skálu. Bohužel v Kamenickém Šenově zavedli svůj vlastní parkovací systém a Hausmann měl menší nedorozumění s místním šerifem. Hausmann poté řekl, že v tomhle městečku neutratí ani korunu, což dodržel. Proto jsme ušetřili peníze za oběd, peníze za kávičku, peníze za suvenýry, peníze za pohledy i peníze za zmrzlinu. Peníze za parkování tedy bohužel ne.

Také jsme se s Hausmannem pohádali, zda sloupy panské skály jsou šestiúhelníky nebo pětiúhelníky. Pravdu měl Hausmann, který se vysmál mé ideální představě o ideálním světě tvarujících se minerálů – tady se holt pozná, kdo dělal materiálové předměty v předtermínu (a bez přípravy), a kdo se suše šprtal ideální příklady z ideálního světa! Věřila jsem té hmotě, že se shlukne do nějakého pravidelného tvaru ideálně vyplňujícího prostor, ale prdlačky. Hmota a děti mají jedno společné: Dělají jiné věci, než chci já!

Zkratka do pekel…

Cesta nás zavála i na neexistující žlutou značku, kterou jsme považovali za zkratku do kempu. Jedině maliny zachránili vedoucího pracovníka projektu Mapy.cz před Hausmannovým rozčileným telefonátem. Místo dvacetiminutové zkratky jsme pochopitelně museli hledat, kde žlutá skutečně vede, protože Hausmann se jen tak nevzdává. Po třech hodinách v lese jsme se vrátili do výchozího bodu a do kempu se místo zkratkou vrátili po silnici.

Maliny

A pak Peklo samo

Protože děti potřebují klikaté a zajímavé cestičky, navštívili jsme Peklo (http://www.liberecky-kraj.cz/dr-cs/4555-naucna-stezka-peklo-pekelske-udoli.html). Protože jsme alternativní rodiče, vozíme s sebou kočárek (mainstream momentálně děti nosí, má zřejmě lepší záda než my nebo lehčí děti – můj oblíbený úvaz se na výletě bohužel nedá použít…). Když Hausmann řekne, že je cesta vhodná pro kočárek, myslí to vážně. Když jsme navíc v protisměru potkali samotnou ženskou s kočárem, nebylo zbytí – když to prošla ta ženská…

Dětem se v Pekle moc líbilo – chodníčky, cestičky, bažiny, říčka a dokonce tunel ve skále. Pokud máte cestu kolem, určitě sem děti vezměte! S kočárem bez problémů, jak vidíte!

Benešov nad Ploučnicí

Na výletě v Benešově nad Ploučnicí jsme si prohlédli zajímavé domy (zvenku), vylezli na rozhlednu a snědli pizzu se salátem v zámecké zahradě. Hausmann mi sice vysvětlil, že nemám fotit cizí domy, ale neposlouchám ho – jsou moc pěkné. Ani v informačním centru mi však nedali žádné informační letáky o osudech těchto baráčků. Historické informace v těchto publikacích končí zhruba rokem 1910 a pak už ani ťuk. Možná jsem si ty letáky neměla brát v němčině… Bohužel nebyl čas zavést řeč na toto téma s paní za pultem, neboť náš prostřední syn se pokusil z informačního centra udělat kůlničku na dříví.

Vandalismus v pískovci

Cestou domů jsme se ještě zatavili u soch, hlav a jiných útvarů vytesaných do pískovce, které můžete navštívit na Kokořínsku. Hausmann dětem vysvětlil, že když je někdo v 19. století vandal jako Václav Levý, v 21. století z něj udělají umělce.

Dětem se běhání kolem skal líbilo, největší radost měli ale z borůvek. A že jich tam všude roste, pokud máte rádi žrací cíle – Kokořínsko je váš sen!

Borůvky

Příště zase do kempu…

Na závěr musím dodat, že dovolená v ne příliš exponovaném kempu je pro nás ideální., a že to Hausmann tedy vymyslel přes moje blbý kecy sakra dobře. Ztratí se zde neideální chování naše i našich dětí. Když někdo v umývárce řva: „Máma se pokadilaaaaaa!“ nebo taky „Tahle paní se pokadilaaaaaa!“, tak nějak to zapadne. Bez společného stravování v luxusní (i normální) restauraci nám odpadlo mnoho starostí, jako placení účtů za rozbité nádobí, nepříjemnosti s ostatními hosty a vysvětlování drobných nedorozumění s obsluhou.

Smyvatelné opálení zmizelo…

Po návratu domů z nás spokojenost přímo vyzařovala. Důchodkyně, které nás potkaly, se přímo rozplývaly, jak má to miminko opálená kolínka. Škoda jen, že miminko neviděly po koupeli… Opálení se jaksi ztratilo. Bylo smyvatelné.

A kam příště?

Hausmann už hledá kemp na příští rok. Dopředu vám ho ale zase neprozradíme. Ještě byste se nám třeba chtěli vyhnout, a to by byla škoda, ne?