Co číst dětem? Pohádka o Rybáři Holubáři

Žil byl kdysi dávno jeden chudý rybář, kterému nikdo neřekl jinak, než rybář Holubář. Rybář už od narození trpěl nepříjemnou chorobou. Celý den mu z nosu vypadávaly holuby z nosu.

Pro holuby z nosu se rybáře Holubáře všichni štítili. Ryby od něj kupovali jen ze soucitu. Bavit se s rybářem Holubářem nikdo nechtěl. Holuby z nosu každého odpuzovaly.

Rybář Holubář se svou situací dlouho trápil, až jednoho dne sebral všechnu odvahu, a vyrazil za čarodějnicí na okraji vsi. Doufal, že mu ta zlá, ošklivá a protivná žena pomůže od jeho trápení.

Čarodějnice mu za dvě velké ryby poradila, aby si přesně o půlnoci strčil do vlasů švába. Pak prý bude mít od holubů z nosu navždy klid.

Rybář Holubář čarodějnici poslechl. Chytil jednoho švába a přesně o půlnoci si ho strčil do vlasů. V tu ránu mu z nosu přestaly vypadávat holuby. Stalo se však něco, co nečekal. Začali mu z nosu vypadávat švábi.

Situace se ještě zhoršila. Po vsi se rychle rozneslo, že rybáři Holubáři vypadávají z nosu švábi, a nikdo od něj nekupoval ryby už ani ze soucitu. Zakázali mu dokonce do vesnice vstoupit.

Rybář tedy znovu sebral všechnu odvahu a vydal se za črodějnicí.

Čarodějnice mu za dvě velké ryby poradila, aby si přesně o půlnoci strčil do vlasů žížalu. Pak prý bude mít od švábů z nosu navždy klid.

Rybář Holubář čarodějnici poslechl. Chytil žížalu a přesně o půlnoci si ji strčil do vlasů. V tu ránu mu z nosu přestali vypadávat švábi. Stalo se však něco, co nečekal. Začaly mu z nosu vypadávat žížaly.

Ani žížaly padající z nosu situaci rybáře Holubáře neulehčily. Rozhodl se proto, že navštíví čarodějnici i potřetí.

Čarodějnice mu za dvě velké ryby poradila, aby si přesně o půlnoci strčil do vlasů peříčko. Pak prý bude mít od žížal z nosu navždy klid.

Rybář Holubář čarodějnici poslechl. Našel peříčko a přesně o půlnoci si ho strčil do vlasů. V tu ránu mu z nosu přestaly vypadávat žížaly. Stalo se však něco, co nečekal. Začaly mu z nosu vypadávat peříčka.

Peříčka v nose ho strašně lechtala a rybář Holubář nemohl ani spát, ani jíst, ani lovit ryby. Pouze kýchal a kýchal.

Přemýšlel, zda se má znovu vydat k čarodějnici. Už třikrát mu ale poradila něco, co mu nijak nepomohlo. Rybář se z posledních sil pokusil zamyslet. Co kdyby si pomohl sám?

Zanalyzoval situaci a přišel na to, že z nosu mu začalo vždy vypadávat to, co si strčil do vlasů. Z komory vyndal perlu, kterou si schovával na nejhorší časy, a přesně o půlnoci si ji strčil do vlasů.

V tu ránu mu z nosu přestala vypadávat peříčka. A stalo se přesně to, co čekal. Z nosu mu začaly vypadávat perly.

Od těch dob se rybáře Holubáře nikdo neštítil. Každý ho ochotně zval na večeři i na oběd, ryby od něj kupovali chudí i bohatí, a z vesnice ho už nikdo nevyháněl.

Rybář Holubář si brzy našel ženu, měl s ní dvacet dětí, a všem jeho dětem z nosu vypadávaly perly.

A zazvonil zvonec, a pohádky je konec!

Píšete lepší pohádky pro děti? Sdílejte je s námi ve skupině Co číst dětem…