Jak kuchat pstruha

Úvodem si řekneme, jak jsem nejprve jedl hnusné ryby a neměl jsem rád ryby, protože jsem nevěděl, že jsou také dobré ryby a myslel jsem si, že ryby jsou jen hnusné. Ve školní jídelně existovalo jen smažené obalované rybí filé. Bylo s kostma a smrdělo, protože ta strouhanka spálená v oleji v sobě dokonale uzavře smrad rybiny. Kapr taky smrděl – je to vlastně vodní filtr a na Vánoce je taky zvykem uzavřít ho do strouhanky. Nesnášel jsem sardinky z konzervy, protože taky smrděly. A to ani nemluvím o rybí pomazánce na škole v přírodě, která nejen že smrděla, ale navíc byla plná kostí. Přímořské státy evidentně dávají do konzerv pro Česko ryby asi stejným způsobem, jako posílají Moraváci víno do Prahy.

Ryby a plody moře – Apetit 7 lze pořídit v e-shopech za cenu od (Zdroj: Heureka.cz)
Porovnat ceny >>


Pak jsem ale v Katalánsku ochutnal mnoho různých mořských živočichů v restauraci, kam nás vzali místní Katalánci. Tam ryby, mušle, a mořský šneci nesmrděli. Pak jsem taky ochutnal v Jižních Čechách uzeného sumce. Ten taky nesmrděl. Usoudil jsem, že ryby, které nejsou čerstvé, smrdí rybinou. A tím se dostáváme k tomu, že např. tento článek na lájf.ihned je naprostá debilita. Česko hraničí s několika státy, nehraničí s mořem a tedy je vnitrozemským státem. Proč bych si v Česku měl kupovat mořský ryby? My tady snad nemáme rybníky? My tady nemáme sádky? My tady nemáme pstruhový potoky? Proč si sem vozíme mořský ryby, který cestou zasmrádnou, když si můžeme v našich potocích a rybnících nalovit třeba candáty, pstruhy nebo sumce?? A to ani nemluvím o pangasiusovi, což je ryba která se prodává jen díky debilnímu názvu. Debilnější název pro rybu už snad je jen leorybička. Existuje vůbec nějaký důvod, proč bychom tady měli jíst sladkovodní rybu z Thajska?
Abychom to shrnuli, mořský ryby servírovaný v Česku budou vždycky smrdět, pokud sem nebudou dopravený v akváriu letadlem. Nevím jak vy, ale za to já nechci platit, radši si zaplatím za candáta nebo pstruha z našich sádek.
Řekli jsme si proč, teď si řekneme jak jsem dopravil čerstvou rybu na náš stůl. V okolí Ládví vím jen o Tescu, kde mají akvárko s živými rybami. Vedle akvárka mají i vykuchané ryby, obsluha mi ale nechtěla říct, kdy je vykuchali. To se mi sice nelíbilo, na druhou stranu to ale bylo lepší, než kdyby kecali. Kuchali je tedy kdovíkdy, a tak jsem zvolil rybu z akvárka. Bohužel na místě zabíjené ryby nekuchají, a tak jsem si ji musel doma vykuchat sám. Překvapilo mě, že to není těžké – jen pstruha naříznete na břiše od konečníku k ústům a vyjmete vnitřnosti. Řez ale nesmíte vést moc hluboko, max. asi půl centimetru, jinak rozříznete žlučový váček a pstruh pak prý bude hnusný a nepůjde to umýt. I přes kuchání ale příprava čerstvé ryby netrvala příliš dlouho. Pstruh má totiž na rozdíl od dojnic, pardon hovězího, tu výhodu, že se peče jen 15 minut. A to je happy end. Pstruh byl ok, rybičkovou pomazánku ze školy v přírodě nijak nepřipomínal.

This entry was posted in Různé zajímavosti, Všechno dohromady, Zamyšlení a jiné chytrosti, Ze života and tagged , , , , . Bookmark the permalink.